Home Akce Historie Fotky Ankety

Děda


Tato výpověď je výpovědí mého dědy a jeho zážitků z totálního nasazení v německé říši. „Pracovní úřad v Německém Brodě mě nasadil na nucené práce, protože jsme na jedno hospodářství byli dva bratři. Z tohoto důvodu mě přeřadili do vojenských loděnic v Linci. Pracoval jsem na výrobě válečných ponorek. Bydleli jsme v lágrech, kde jsme v nepříznivých podmínkách a s nekvalitní a nedostatečnou stravou žili. To mě donutilo, abych se přes Dunaj dostal až domů do Čech. Jenže šísverky v Linci předali zprávu o mém útěku pobočce policie gestapa v Kolíně. Ti mi poslali povolávací rozkaz, abych se dostavil zpět na původní pracoviště. Protože jsem tak neučinil a odmítl se vrátit zpět, vydalo na mě gestapo s pomocí tamních policistů zatykač. Naštěstí místní četníci upozornili mého otce a sdělili mu, že budu velmi brzy zatčen. Mezitím se však naskytla nová záchranná příležitost. Primář (ředitel) ON (okresní nemocnice) v Německém Brodě mě přijal do nemocnice na lůžko pod smyšlenou záminkou podezření na zánět tlustého střeva. Když se tohle dozvědělo gestapo v Kolíně a chtělo mě znovu zatknout, provedl mi ředitel Trnka operaci tlustého střeva. Po propuštění z nemocnice jsem byl převezen na stanici gestapa v Kolíně, kde jejich lékař uznal, že nejsem schopen převozu zpět do Lince a tak mě propustili. Chtěli mě, až budu zdráv, zatknout a převést zpět do Lince. Za krátkou dobu však německá říše kapitulovala a já jsem již zůstal doma a prožil jsem radostné oslavování osvobození republiky doma.“

Tato výpověď je autentickou reportáží z války. Při tomto nasazení děda téměř ohluchnul.